Proteiny jsou látky složené z řetězců aminokyselin, které tvoří podklad pro fungování celého těla. Proto, ač jsou z laického pohledu většinou spojené spíše s nabíráním svalové hmoty a posilováním, by se jim neměly vyhýbat ani ženy, které se často bojí, že díky vyššímu příjmu proteinů ve stravě budou moc svalnaté. Přitom dostatečný příjem těchto látek nejen že patří ke zdravému životnímu stylu, ale je dokonce nezbytný k prostému udržení fungování tkání organismu.

Uvádí se, že absolutní minimum je asi 0,8 g proteinů na jeden kilogram hmotnosti člověka na den. Bezpečná horní hranice dlouhodobého příjmu je pak cca 2 g/kg hmotnosti za předpokladu, že dotyčný má zdravě fungující ledviny. Při déletrvajícím překročení této hranice totiž dochází k poškození právě ledvin.

A ve kterých potravinách jsou bílkoviny ve větší míře zastoupeny?

• Kuřecí a krůtí maso, zejména prsní svalovina, jsou na ně velice bohaté. Zároveň obsahují málo tuku a jsou tak i vhodné do dietního jídelníčku.
• Libové hovězí a vepřové maso jsou sice stále tučnější, než kuřecí, zato ale obsahují více vitamínů, zejména B12, a některých minerálů, například zinku. Živočišné zdroje proteinů obecně nabízejí komplexnější spektrum aminokyselin, než ty rostlinné.
• Vejce jsou nejen skvělým zdrojem proteinů, ale také vápníku, železa, vitamínů rozpustných v tucích a karotenoidů. Na bílkoviny je bohatý především bílek.
• Luštěniny, jmenovitě třeba čočka, fazole, a v neposlední řadě sója, představují rostlinnou alternativu masa. Proto je jejich zastoupení v jídelníčku nesmírně důležité pro každého, kdo z etických či ekologických důvodu živočišné potraviny nekonzumuje.
• Brokolice nedodá jen proteiny, ale i vitamín C, K, vlákninu a vápník. Glykosinoláty v ní obsažené by dokonce mohly být prevencí proti rakovině – dle laboratorních testů mají slibné protirakovinné účinky.
• Pohanka je přirozeně bezlepková, na vlákninu a antioxidanty bohatá obilovina s vyšším bílkovinným podílem. Navíc obsahuje látku rutin, která pomáhá posilovat a udržovat funkci cév.