Určitě i vy to znáte. A co konkrétně? To, když se narodí miminko. Snad všichni se nad narozením miminka více než rozplývají. Děťátko je hýčkáno a to ze všech stran. Jako správný rodič se jistě radujete z každého bobečku nebo prvního zoubku. Vy jste právě ti, kteří dítě učí mluvit, až z toho sami začnete žvatlat. Jedná se rozhodně o velký a také pozoruhodný výkon. Když ale své dítě pošlete do školy, začnete mít pocit, jako by byl závod doběhnut.

Při nástupu dítěte do školy prožíváte období zvykání si na nové prostředí. V průběhu tohoto období otřete několik slz a zapamatujete si, která paní učitelka je Dáša a Barbora, kdo s kým kamarádí a kdo zase ne a mnoho dalších. Jakmile si zvyknete, začnou z vašeho dítěte najednou padat slova, při kterých byste se museli i vy stydět a to i v té nejhorší hospodě vůbec. I když se vám to může zdát neskutečné, dobytek a různě pojmenované části lidského těla se v jeho slovníku začnou více než zabydlovat.
Nejdůležitější je na tom všem vydržet. Nejprve byste měli reagovat překvapivými pohledy, protáhlým obličejem, výčitkami nebo křikem. Pokud se vám začne pozdávat, že je vaše snaha marná, je potřeba vydržet. V takové chvíli jste jistě velmi podráždění a přáli byste si, aby tohle období zase co nejdříve skončilo. Ve skutečnosti ale není třeba se znepokojovat, protože se jedná o přirozenou potřebu dětí, kterou musí každý rodič prostě přežít.

Pokud je toho už moc, určitě nereagujte křikem, nerozčilujte se ani nenadávejte. Právě křikem a fyzickými tresty vše akorát zhoršíte. Měli byste si uvědomit, že dítě možná ani neví, co zrovna řeklo, protože nezná význam daného slova a neví, jak moc se nehodí. Pokud z vašeho dítěte vypadne nějaké slovíčko, které vám bude připadat nevhodné, trpělivě mu vysvětlete, že se to neříká a lidé, kteří jsou slušní, takto nemluví.
Nemusíte se obávat ani toho, že by z vašeho dítěte vyrostl nějaký pobuda. V takové situaci se neděje nic, co by nepatřilo do normálního vývoje dítěte. Opravdu nemusíte mít strach. Vše časem přejde. Dokonce i puberta.