O dnešní době se říká, že je to druhá vědecko-technická revoluce. A z dobrého důvodu. Nové a nové vynálezy a technologie jsou objevovány prakticky denně. Mnohé z nich jsou pak uvedeny mezi širokou veřejnost. Příkladem mohou být stále dokonalejší chytré mobilní telefony či dokonce automobily.

Ovšem zdaleka ne každý tento trend vnímá pozitivně. Mnoho lidí, převážně ze starší generace, pohlíží na nové technologie s despektem a často i s obavami. Nejlepším příkladem z poslední doby jsou vakcíny proti koronaviru, které byly vyvinuty v rekordním čase.

To samozřejmě vyvolává strach, zda nebyl celý proces uspěchaný. Nebyl. Veškeré vakcíny prošly řádnými testy a schvalovacím procesem. Není tedy třeba se jich bát.

Avšak i věci, které by nám na první pohled měly pomáhat bez nějakých vedlejších účinků, nejsou podle některých lidí tak neškodné. Zde pak panují obavy z jejich zneužití. Primárním příkladem mohou být nejnovější biometrické pasy. Lidé se obávají, že s jejich pomocí je bude možné kdykoliv sledovat.

Stejné obavy vzbuzují i nejrůznější satelity a družice, vypouštěné na naši orbitu. Ani zde ale není důvod k obavám. Je totiž potřeba si uvědomit, kolik lidí by k takovému úkolu bylo potřeba, a jaké finanční zdroje. Je tedy zkrátka nereálné, aby bylo prováděno sledování občanů ve velkém. Výjimku mohou samozřejmě tvořit nejrůznější významní politici, jak dokládá několik odhalených skandálů.

Znamená to vše tedy, že bychom měli stávající pokrok vítat? Ne tak docela. I zde je potřeba přistupovat ke všem novým technologiím opatrně, zvláště pokud ještě nejsou úplně odzkoušeny. Prototypy totiž nemusí vždy fungovat zcela přesně tak, jak jejich tvůrce zamýšlel.

Proto je potřeba, aby byla každá nová technologie řádně ozkoušena a prošla řádným schvalovacím procesem, než se dostane na veřejnost. Jen tak bude zajištěno, že skutečně neohrozí velkou část populace. A to je to nejdůležitější.